Otázka vhodného objektu pro Slovanskou epopej se otevřela již na začátku minulého století, v roce 1909. Dosud na ni zastupitelé hlavního města nenašli definitivní odpověď.

Během celého 20.století se měnilo vnímání díla Slovanská epopej z hlediska umělecké hodnoty, z pohledu společenské a politické situace, ale i postoj k samotnému autorovi.

Bezvýsledné hledání místa pro Epopej pokračuje i posledních 20 let. Výrazným posunem doufejme ke zdárnému konci je, že nyní do diskuse vstupují odborníci, akademici i dědicové Alfonse Muchy. Průběžné závěry z jednání se předkládají široké veřejnosti.

Díky této strategii se konečně koncem roku 2019 dospělo k společnému konsensu, že plátna Slovanské Epopeje se stanou součástí víceučelového, živoucího kulturního centra. Cyklus by byl zahrnut do kulturní instituce, s návazností na aktuální doprovodné výstavy a akce. Vzniklo by tak vzdělávací centrum otevřené různorodému publiku.

Z hlediska umístění, se v poslední době stále více potvrzuje, že objekt by měl vzniknout v radiusu “širšího” centra Prahy. Vnitřní centrum města je dnes přelidněno a institucemi přesyceno. Je tedy žádoucí , aby se tento rádius, ve prospěch návštěvníků ale i samotných obyvatel města, rozšířil.

Další otázkou je objekt , do kterého bude Slovanská epopej vložena.

V současné době patří mezi tři hlavní favority Ledárny Braník, Pankrácké náměstí a palác Savarin.

Ledárny Braník

Pankrácké náměstí

Palác Savarin

Jarmila Mucha Plocková