Před několika týdny jsme na PrahaIN.cz psali o kauze Johna Muchy, podivného dědice slavného malíře Alfonse Muchy. Osoby, u které existuje důvodná pochybnost o jakémkoliv pokrevním vztahu. Přesto v mediálních výstupech vyniká kadencí slova „dědeček“.

John Mucha v roce 2016 jako dědic podal na hlavní město Prahu žalobu na vydání světově proslulého souboru Slovanská epopej.

Město i další právníci upozorňovali na nesmyslnost jeho nároku, protože Alfons Mucha byl sice autorem souboru, ale nikdy jej nevlastnil - maloval jej totiž na objednávku amerického podnikatele Charlese Cranea, který jej v roce 1928 věnoval Praze.

Po několika letech soudního sporu ale vedení města (podle našich informací z magistrátu se jednalo zejména o akci radní pro kulturu Hany Třeštíkové) souhlasilo s Muchovým návrhem na smír, jehož součástí mělo být umístění Epopeje do podzemních prostor budovaného obchodního centra Savarin.

Tím nás tato kauza přivedla k developerskému záměru v historickém centru města, kterému se nedostává příliš veřejné pozornosti, i když by rozhodně mělo.

Díra u Václaváku...

Velkolepý plán nákupně - kancelářského centra má plochou překonat blízké Palladium a křížovou pasáží propojit Václavské náměstí, ulici Na Příkopech, Jindřiškou a Panskou.

Stavba má navíc jít několik pater pod zem, což společně se základy má obnášet výkopové práce do hloubky až dvacet metrů. V památkové zóně pod mandátem UNESCO. Právě to bylo hlavním důvodem negativního stanoviska Ministerstva kultury, které zamítlo developerovu žádost v rámci územního řízení.

Ve stanovisku ministerstva padlo, že zásah stavby do památkové zóny by byl srovnatelný s výstavbou metra v sedmdesátých letech.

Developer ale přichází s novým projektem. Doposud nebyl podán, takže není zřejmé, nakolik se projekt vytvořený britským studiem Thomase Heatherwicka bude lišit od původního projektu českého architekta Jakuba Cíglera, ale zásadní změny se očekávat nedají.

S vyhlídkou na gigantickou stavbu v bezprostředním sousedství hlavních bulvárů jsme se rozhodli věnovat projektu více.

Na úplný začátek se zaměříme na autora záměru, společnost WELWYN. Můžete ji znát z developerských projektů na Hagiboru nebo libeňských doků.

I když už v roce 2019 společnost tvrdila, že přestavba může začít „už tento rok“, doposud se projekt nedostal ani do fáze územního rozhodnutí.

V roce 2019 se ale na oslnivých powepointových obrázcích nové překřížené pasáže objevily první skvrny. Spolek Investigace.cz upozornil na problematické pozadí společnosti, která chce stavbu u Václavského náměstí realizovat.

Na první pohled zarazí, že na smlouvách je podepsána společnost WELWYN COMPANY a.s., zatímco do médií projekt chodí hájit mluvčí společnosti jménem Crestyl.

Realita je taková, že firma WELWYN COMPANY a.s. je stoprocentně vlastněna společností Savarin HoldCo s.r.o. V roce 2019, kdy si na firemní strukturu posvítil web Investigace.cz, byla stoprocentním vlastníkem společnost s názvem Crestyl Savarin.

Společností s názvem obsahujícím slova Crestyl, Savarin a Welwyn lze v obchodním rejstříku dohledat skoro 20, všechny spojují jména Simon Johnson, Omar Koleilat, Magda Pokorná a advokátka Mgr. Klára Zemanová.

Simon Johnson, ročník narození 1969, se ve středoevropském developerském ranku pohybuje již skoro 30 let, původně pracoval pro britský developerský koncern Bovis. V CRESTYL působí dvanáct let, předtím se podílel třeba na projektu pražského Palladia.

Omar Koleilat je hlavní mediální tváří skupiny. Česko - libanonský architekt a současně absolvent magisterského studia Investice do nemovitostí v Londýně, podniká v realitách od roku 2002.

Tito lidé ovšem vystupují vždy pouze v manažerských funkcích.

Stopy vedou na Maltu

Vlastnická práva stále drží pouze maltský holding Crestyl Savarin, ovládaný společností Crestyl Holding.

Společnost Crestyl Savarin řídí pan Alok Oberoi, veterán mezinárodního finančnictví původně působící v Goldman Sachs. Mimochodem - ze stejného oboru pochází i pan John Mucha, v časech své finanční kariéry v Londýně známý jako John Omond.

Jako nejvlivnější fyzická osoba mezi akcionáři maltské společnosti Crestyl Savarin je uváděn pan Tahir Abdulbari Gozal. Má i profil na Wikipedii. Obchodník původem z Iránu je součástí rodinného podniku Gozalových, který má zajišťovat mezinárodní obchody pro ázerbajdžánskou diktárotskou rodinu Alievových.

V zemi měl podnikat už od devadesátých let (když zde rozjížděl byznys s ropou, ve které podnikal už od osmdesátých let) a společně se svými dvěma bratry Ahmedem a Hassanem pomáhal již otci současného prezidenta Hejdaru Alievovi, který zemřel roku 2003. Jeho syn Ilham udělil Abdulbari Gozalovi v roce 2016 vysoké státní vyznamenání.

Úniky z daňových rájů odhalily v minulých letech hned několik firem, které má pro prezidentskou dynastii spravovat on nebo někdo z jeho dvou bratrů.

Server Investigace.cz k tomu doplnil, že ázerbajdžánské podsvětí vždy bylo i v Česku velmi aktivní v oblasti realit. Podnikatelské skupiny v čele s prezidentskou rodinou zde mají, tak jako v jiných evropských zemích, ve stavebních projektech „prát“ peníze získané z domácí korupce.

Dále mají v maltské společnosti podíly investoři z Bermud, Kajmanských ostrovů, USA, Izraele, Kypru a také dva Slováci jménem Ivan Horvát a Ferdinand Varga.

KOMPLETNÍ PŘEHLED AKCIONÁŘŮ ZDE

To bylo v roce 2019. V mezidobí se ve firmě Wellwyn odehrávaly různé věci, opakované výměny ve statutárních orgánech, třeba ale také vyvedení projektu Palace Savarin do společnosti Crestyl Newco No. 16 s.r.o., které dokonce posvětil znalecký posudek. Vyvedení bylo provedeno k 1.1. 2020, ale hned 3.1. 2020 byla společnost Crestyl Newco No. 16 s.r.o. zrušena a její majetek převeden na společnost s názvem Palace Savarin s.r.o., založenou měsíc předtím.

Takových transakcí se odehrály desítky, nezdá se však, že by vedly k jakékoliv reálné změně v pozadí projektu.

Stopy developerské společnosti stále vedou k maltskému offshoru, sídlícím na stejné adrese. A jeho struktura stále budí pozornost bojovníků proti nekalým finančním transakcím v daňových rájích. Jedna z šipek schématu stále směřuje do Ázerbájdžánu, podivné ropné diktatury ovládané třicet let jednou rodinou.

V projektu Savarin se točí stále stejná jména, a patrně také stále stejné peníze.

A to nám možná pomůže k pochopení některých věcí, které se kolem plánované „díry u Václaváku“ dějí. Budeme o nich informovat.

Autor: Jan Svoboda

Zdroj: https://www.prahain.cz/byznys/dira-u-vaclavaku-a-vyprane-pen-7451.html

Foto: Jakub Mračno, PrahaIN.cz