V roce 1891, kdy Alfons Mucha svými plakáty začal dobývat Paříž, konala se v Praze Jubilejní zemská výstava, která prezentovala České země jako moderní a ambiciózní národ. Centrem tohoto národního vzepětí byl Průmyslový palác v Holešovicích. Na svou dobu unikátní stavbu, jejíž kombinace ocelové konstrukce a skla ukázala Praze secesní architekturu, tvůrce Münzberger navrhl pod vlivem pařížské světové výstavy v roce 1889.

Zemskou výstavu zapsal do dějin i projekt elektrifikace od Františka Křižíka, který zajistil osvětlení a současně spustil v Praze první tramvajovou trať. Inspiraci přitom také nacházel na světových výstavách v Paříži, kde posléze zazářil i Alfons Mucha.

Po slavných časech ale na Holešovice krutě dopadly dějiny. Čtvrť kolem přístavu se stala dělnickou kolonií se všemi problémy, které to přináší. Připomínky slavných časů V posledních letech se ale zdá, že se rázovitá čtvrť na levém vltavském břehu znovu nadechuje. Specifická atmosféra sem přivedla množství kreativních umělců. Rozhodnutí o výstavbě Vltavské filharmonie z ní pak učiní ještě významnějším centrum kultury. Slovanská Epopej v Průmyslovém paláci by mohla být tím posledním kamínkem mozaiky, který by tuto kreativní čtvrť představil celému světu. Světu, který pohodlně přijede přímo do Holešovic rychlodráhou z letiště.

Praha by navíc následovala další světové metropole, které dokázaly atraktivně a s vědomím historických souvislostí spojit umělecká díla s prostory nesoucími mimořádnou atmosféru průmyslové revoluce. Inspiraci by mohla hledat v pařížském Grand Palais a Petit Palais, které adaptovaly prostory ze světové výstavy 1900 a získaly za to celosvětové uznání. Prostory Průmyslového paláce, architektonicky zcela srovnatelné, přímo vybízejí k témuž.

V rozsáhlých prostorech by kromě ideálního prostředí pro Slovanskou Epopej mohly najít domov i další muchovské sbírky, časově i tematicky spojené se stejným obdobím.

Výhodou je i vlastnictví Průmyslového paláce hlavním městem, kterým odpadá platba nájemného a případné spory s vlastníkem. Totéž ale může přinést nevýhodu, protože hlavní město může mít s prostorem v dlouhodobém horizontu jiné záměry. Proto je preferováno dočasné umístění.

V prostorách Průmyslového paláce s jeho architekturou i vlastní mimořádnou historií se nabízí alespoň na několik let možnost vzniku skutečného centra národní hrdosti a sebevědomí. Zkuste si představit sílu Muchovy vize v místech, kde národ na výstavě 1891 poprvé předvedl svou velikost.

EPOPEJA POTŘEBUJE JASNÝ, ŠIROKÝ PROSTOR

Lokalitu Veletržní palác či Výstaviště vnímám vzhledem k blízkosti Stromovky jako optimální. Marketingově se může jednat o dobré propojení Epopeje, oběda v zahradní restauraci, návštěvy vynikající, ale málo známé expozice Lapidaria či Maroldova panoramatu Bitvy u Lipan s možným dalším programem na Výstavišti (komerční aktivity) a v Planetáriu (vzdělávací aktuality). Turisty je rovněž možné navádět na pěší cestu do Zoologické zahrady. Tato část Stromovky a přilehlého okolí se může stát dalším turistickým středem Prahy, podobně jako funguje např. Central Park v New Yorku nebo Kensington Gardens v Londýně. Tam má podobnou pozici Regent's Park za Britským muzeem a s londýnskou zoologickou zahradou. V Praze by tento projekt mohl navazovat na revitalizaci Trojské kotliny.

Václav Cílek, geolog a esejista