„Shledávám, že myšlenka umístiti Slovanskou Epopej v historicky slavném a tak blízko srdci národa lpějícím místě je navýsost šťastná,“
Alfons Mucha 1. 4. 1915 v dopise Cyrili Bartoňovi
Kromě blízkosti Prahy v dopise zdůrazňoval „čarokrásnou polohu a historický symbol“. Ve stejném dopise ale také Mucha žádal, aby si mohl prohlédnout výstavní místnosti a porovnat je s rozměry pláten. A právě tyto prostorové limity tvoří pravděpodobně největší slabinu projektu. Klášterem, na jehož půdě vznikla Zbraslavská kronika a je zde pochováno několik Přemyslovců, později zmítaly dějiny podobně jako Muchovým Slovanstvem.
Od husitských válek přes válku třicetiletou až po reformy císaře Josefa II., kterými byl klášter úplně zrušen. Starobylé budovy byly využívány jako skladiště, pivovar, dokonce výrobna chemikálií, než se na začátku 20. století rozhodl budovu zachránit Cyril Bartoň z Dobenína.