Eva Vejdělková
Pokud Praha zapůjčí slavnou Slovanskou epopej opět Moravskému Krumlovu, kde byla vystavena v letech 1963 až 2011, octne se největší dílo malíře Alfonse Muchy de facto na “staveništi”, varovala umělcova vnučka Jarmila Mucha Plocková.
Pražské zastupitelstvo schválilo záměr půjčit epopej Moravskému Krumlovu loni v říjnu, zastupitelé Moravského Krumlova až letos v květnu. Smlouvu o smlouvě budoucí, směřující k pětileté zápůjčce zatím podepsala za Hl. město ředitelka GHMP bohužel navzdory tomu, že Muchův cyklus dvaceti rozměrných historických obrazů bude 5 let umístěn v části zámeckého komplexu, který bude po celou tuto dobu v rekonstrukci. Podpis starosty Moravského Krumlova zatím, v této chvíli, chybí.
Zámek, který i po roce 1989 dále chátral, se bude opravovat nejméně do roku 2025. Prostory pro Epopej ve východním křídle sice měly být touto dobou už hotové, ale kvůli jednání se zástupci Prahy o výpůjčních podmínkách a následně nečekané pandemii koronaviru, se stavební práce významně zpozdily. Místnosti pro vystavení Epopeje budou připravené nejdřív na jaře příštího roku.
Umělcova vnučka proto navrhla, aby Praha svůj úmysl, přestěhovat Muchovo dílo na Moravu ,ještě přehodnotila, a cenná plátna dočasně vystavila raději v jiném objektu.
„Epopej by mohla být například na Zbraslavi, což je místo spojené s nejstarší českou historií a v těsné blízkosti Prahy( dokonce nyní součástí Prahy 5) , pro kterou Mucha tyto obrazy maloval.” O Zbraslavi již uvažoval v roce 1915 v dohodě s radou Prahy a majitelem zámku Cyrilem Bartoněm sám Alfons Mucha. Existuje k tomu bohatá korespondence”. vysvětlila Muchova vnučka.
Ve zbraslavském klášteře působila do roku 2009 Národní galerie, která tam měla sbírku a stálou expozici asijského umění. Nyní se z něho stěhuje depozitář Národního muzea. Jak Právu potvrdil restaurátor Tomáš Berger, který o cyklus pečuje řadu let a dohlížel i na jeho zapůjčení do Japonska, zbraslavský klášter je i vhodnější než moravskokrumlovský zámek. Ten totiž ani po rekonstrukci nebude moci nabídnout podmínky srovnatelné s podmínkami, které v celém zámeckém komplexu Zbraslav nabízí( dokonalé zabezpečení, další sály pro přednášky a doplňující výstavy, rychlá a snadná dostupnost z centra Prahy, .....)
„Prostory na Zbraslavi jsou již dnes zcela vyhovující a cyklus by tam mohl být vystaven ještě před koncem roku,“ shrnula Plocková. Jako další vhodnou variantu navruje Brno, kde byla Epopej vystavena nedávno. Na rozdíl od Krumlova, k moravské metropoli měl Alfons Mucha osobní vazby. Narodil se v blízkých Ivančicích a v Brně studoval na Slovanském gymnáziu.
Slovanskou epopej Mucha maloval od roku 1910 osmnáct let a věnoval ji Praze s podmínkou, že pro ni vedení města vybuduje nové prostory. Poprvé byla vystavena v roce 1928 ve Veletržním paláci a později přešla pod správu Galerie hlavního města Prahy. Roku 1933 byla umístěna do depozitáře. V roce 1950 byla zapůjčena Moravskému Krumlovu, kde celých 13 let ležela v žalostných podmínkách v zapomnění . Konečně, v roce 1963 ,byla na základě intervence rodiny Muchů na zámku částečně vystavena, v roce 1968 se představila veřejnosti v kompletním počtu 20 pláten.
Moravskokrumlovská radnice bojuje za její návrat už od chvíle, kdy jí v roce 2011 vypršela smlouva o zapůjčení. Kvůli špatnému stavu zámku a komplikované komunikaci s novým majitelem objektu- společností Incheba, se tehdy Praha rozhodla obrazy odvézt a začala uvažovat o naplnění darovací podmínky, že pro cyklus vybuduje trvalý výstavní prostor. To se však dodnes nepovedlo.
V polovině roku 2018 však minulé vedení Prahy rozhodlo o dočasném umístění Epopeje na Holešovickém výstavišti, v novostavbě, která by byla součástí stávající budovy Lapidária. Projekt byl velmi kvalitní, velkorysý a splňoval všechny standarty špičkových světových muzeí. Dokonce už k němu bylo vydáno stavební povolení a tak by dnes již budova mohla být otevřená široké veřejnosti. Z nepochopitelných, nikým nevysvětlených důvodů, tento kvalitní a dobrý návrh, nové, současné vedení města smetlo se stolu.
O místě tedy opět zatím nebylo rozhodnuto. Koncem června tohoto roku měl Institut pro plánování a rozvoj Prahy( IPR) předložit několik nových variant.
Epopej v uplynulých devíti letech putovala po krátkodobých, veleuspěšných výstavách doma i v zahraničí.. Nyní jsou obrazy uskladněny v depozitáři Galerie hlavního města Prahy.
Od loňského října, kdy se současná pražská koalice vedená primátorem Zdeňkem Hřibem (Piráti) rozhodla „pomoct Moravě“, (jak zápůjčku vysvětluje) , těší se moravskokrumlovský starosta Tomáš Třetina (TOP 09), že návrat velkolepého historického cyklu pomůže oživit turistický ruch v jeho městě.
Epopej slibuje vystavovat téměř v průběhu celého roku ,což je asi 300 dní v roce. Dříve byla přístupná jen od dubna do konce října, kdy ji během sezóny navštívilo vždy kolem 25 tisíc lidí. Do městské pokladny Moravského Krumlova přinášela dva až tři miliony korun. (Kolik z této částky připadalo na majitele - Prahu?) Starosta Třetina doufá, že při rozšíření otvírací doby zájem o dílo vzroste na padesát tisíc návštěvníků ročně. „Epopej přispěje k výraznému oživení regionu a právě v období ,pokoronavirovém‘ bude velmi důležité podpořit celý region, podnikatelskou sféru a cestovní ruch,“ řekl ČTK.
Výstavní prostory ve východním křídle zámku by podle něj měly být připravené na začátku příštího roku. Jenže , další části zámku se budou opravovat ještě nejméně do roku 2025. Rekonstrukce je kvůli havarijnímu stavu objektu rozsáhlá, a její celková cena se odhaduje v řádech mnoha desítek milionů korun. Zámek bude proto po celou dobu plánované zápůjčky staveništěm, což může znamenat pro Muchovy obrazy veliké riziko.
„Chápu, že obyvatelé Krumlova vidí v Muchově Epopeji jedinečnou atrakci, která by jim mohla pomoct oživit město a přilákat nové návštěvníky. Na tom nevidím nic špatného. Jenže za současných podmínek, bohužel, nelze počítat s návštěvností, která aspoň z části zaručí návratnost nákladů a výdajů na pojištění díla. Kolik zahraničních turistů podnikne výlet na opravovaný zámek do města, kde chybí vybavenost a kde nyní není téměř kde se najíst? Mimo hlavní sezónu bude zájem minimální,“ dodala Plocková.
Moravskokrumlovská radnice si je přitom nedostatku služeb ve městě sama vědoma. Už koncem loňského roku proto mluvil starosta o nutnosti pobídnout podnikatele k větší iniciativě. „Připravujeme workshop, kde si s nimi chceme sednout a debatovat, co můžeme udělat,“ řekl a naznačil, že by jim město mohlo případně nabídnout i granty.
Jelikož Brno a Zbraslav mají pro turistický ruch vhodnější podmínky, ať už jde o služby nebo dopravu, Epopej by podle Plockové mohla na obou místech přinést do pražské městské pokladny mnohem více peněz na vstupném než v Moravském Krumlově. „Nemůžu pochopit, jak snadno se Praha Epopeje vzdává. Vždyť by jí zajistila několik milionů ročně. Ty by se použily na podporu živé kultury, kde nyní peníze tolik chybí a kterou pandemie tak citelně zasáhla. Konečně, je třeba i šetřit na trvalý výstavní prostor, který Muchovi Praha přislíbila. “dodala.
Kvůli pandemii koronaviru také ubylo turistů ze zahraničí a nepředpokládá se, že se situace brzy radikálně zlepší. Zbraslav a Brno mají tedy výhodnější pozici než Moravský Krumlov i jako cíle zahraničních turistů.„Do Krumlova by se mohl cyklus případně zapůjčit až po kompletně dokončené rekonstrukci zámku,“ navrhla kompromis.
O Slovanskou epopej by však česká metropole mohla i přijít, protože umělcův vnuk John Mucha se s ní začal v roce 2016 soudit o vlastnictví díla. V jeho žalobě se tvrdí, že se Praha vlastníkem díla nikdy nestala, protože nesplnila autorovu podmínku , vybudovat pro cyklus samostatné výstavní prostory. Právní zástupce žalující strany, František Vyskočil vysvětlil, že pokud by soud dal jeho klientovi za pravdu, bylo by nutné znovu otevřít dědické řízení. Dědici jsou podle něj John Mucha a jeho nevlastní sestra, Jarmila Mucha Plocková.
Plocková však se svým nevlastním bratrem nesouhlasí a soudu zaslala dopis, v němž říká, že žaloba je podle jejího přesvědčení v rozporu s vůlí samotného Alfonse Muchy, který od zaćátku cyklus maloval s úmyslem darovat ho Praze. O Muchově záměru nepochybuje ani restaurátor Tomáš Berger. „Praha je v Epopeji pojata jako důležité centrum všech Slovanů, kteří na cyklus dokonce posílali finanční příspěvky. Dílo vznikalo pro Prahu, autorův úmysl byl od počátku jasný,“ řekl Právu.